"Po tajmu"... s Radkou

        "Po tajmu" jsem již zpovídal trenérku juniorek, trenéra kadetek i trenérku starších žákyň, a tak je celkem logické, že další volejbalovou osobností, která se se mnou, a tím pádem i s vámi, podělila o pár svých zážitků, pocitů či přání, je trenérka žákyň mladších, a tou je

 ... Radka Doudová

Radko, jaké byly Tvoje volejbalové začátky?                                                                  S volejbalem jsem začínala v mladších žákyních TJ Sokol Nusle.

A kam až jsi to ve volejbale dotáhla?                                                                          Mnoho let jsem za ženy hrála nejvyšší pražskou soutěž -Přebor Prahy za VSK Přír. vědy.

Byl volejbal jasná volba nebo jsi koketovala i s jinými sporty?                                  Volejbal je můj sport číslo jedna, ale také ráda lyžuji a plavu.

Měla jsi v mládí nějaké volejbalové ambice?                                                     Ambice? Podat co nejlepší výkon!

A teď ty trenérské máš?                                                                                                Trenérské ambice mám, ale je málo hráček. Teď jsme byli v Brandýse n. Labem pouze se 7 hráčkami U14. A to je málo.

Jak jsi se vlastně dostala ke trénování?                                                                        Mám FTVS -UK obor učitelství TV-Biologie a specializaci II.třída trenér odbíjené.

Co Tě na trénování baví nejvíce?                                                                                  Na trénování mě nejvíce baví koučování .

Jaká je Tvoje trenérská filosofie?                                                                                       "Jeden za všechny, všichni za jednoho."

Čeho by jsi chtěla se svými svěřenkyněmi dosáhnout, případně jaký je Tvůj trenérský cíl nebo sen?                                                                                                       Vytvořit vyrovnaný team 14ti hráček, který funguje, a hráčky se vzájemně respektují.

Vím, že jste volejbalová rodina. Dcera Veronika hraje za juniorky Olympu, syn Martin a manžel Petr "válí" v Roztokách. Máš taky čas na něco jiného než na volejbal? Co nějaké koníčky?                                                                                     Mám 8-mi měsíční štěně labradora, kterému věnuji veškerý volný čas.

A není Ti líto, že taky ještě aktivně nehraješ?                                                               Není mi to líto. Všechno má svůj čas.

Co Tě na roztockém volejbale nejvíce trápí a naopak co tě těší?                                   Těší mě práce s mládeží.

A nakonec poprosím o nějaký vzkaz pro Tvé trenérské kolegyně, svěřenkyně nebo fanoušky roztockého volejbalu.                                                                            Sportujte! Pohyb přináší člověku štěstí. Uvolňují se při něm endorfiny, které mu tento pocit zajistí.

Radko, moc děkuji za Tvé odpovědi a popřeju Tobě i celému roztockému volejbalu nejen dostatek "materiálu" k výchově nových talentů, ale hlavně ať Tě neopustí to nadšení a entuziasmus, se kterými předáváš své volejbalové zkušenosti začínajícím volejbalistkám. Díky.  

Křížový výslech