U22 - A tak jdeme do finále ...

   O postupu roztockých juniorek do kvalifikace o Extraligu U22 bylo už nějaký ten pátek jasno, ale teprve ve dvojzápase s Turnovem o velikonoční neděli se rozhodlo, kdo bude naším soupeřem v první části kvalifikace, a že ji odehrajeme na domácí palubovce. Konkurentem v boji o extraligu se nám staly volejbalistky pražské Mikulovky, druhého celku východní větve 1.ligy. Dle původní termínové listiny se mělo první utkání odehrát v sobotu 18.4. odpoledne, a to odvetné druhý den ráno, nicméně obě družstva se rozumně domluvila, že oba duely odehrají v sobotu.              Na poslední domácí zápasy sezóny se v tělocvičně ZŠZB sešlo nebývalé množství fanoušků, a zejména dopoledne si už nebylo kam sednout. Velká energie se z ochozů přenesla i na palubovku, a tak se hrál volejbal, jehož úroveň vysoce převyšovala všechna doposud odehraná prvoligová utkání. I díky bouřlivé divácké kulise se podařilo "Mikulky" v součtu obou zápasů udolat, a všichni společně jsme si tak mohli zanotovat známou znělku z Kouzelníka - "… a tak jdeme do finále a za všechno vážně dík … ." Čímž byl samozřejmě myšlen postup do finálové části kvalifikace v Českých Budějovicích. Nutno podotknou, že fanoušci byli za svoji podporu odměněni nejen dobrou hrou a vítězstvím, ale jak se již díky štědrosti našich partnerů stalo na zápasech juniorek tradicí, i několika prezenty, mj. také vstupenkami na Eurovolley či voucherem na zapůjčení "nabité" Škody Enyaq na víkend.  

1.zápas                                                                                                                                   TJ Sokol Roztoky  -  SKŠ ZŠ Mikulova Praha    2:3 (23:25, 25:14, 25:13,21:25, 14:16)   Nominace:                                                                                                                                        Adamczyková Ema, Bohdanecká Lucka, Čížková Pája, Kazdová Kačka, Klimasová Hanka, Kotrčová Kačka, Kozlovská Niky, Novotná Anička, Rambousková Áďa, Sittová "Píďa", Šolínová Áňa, Tomanová Mary,  Zemanová Naty

      V posledním vystoupení na domácí palubovce se musely Šárka s Pájou obejít bez Lipi, tj. v této sezóně našeho jedničkového libera. Na tomto postu tak musela alternovat Kotrčka, která se po vleklém zranění ramene dala jakž takž dohromady. Nutno podotknout, že svůj part odehrála s grácií a děvčata se na ní mohla oba duely max. spolehnout. Bohužel nedlouho před koncem si Kačka obnovila zranění ramene,  takže se na několik výměn na palubovce objevila i Píďa, tj. další libero, které se ale poměrně těžce zranilo před začátkem sezóny a vrátilo se v pravý čas.                            V úvodní sadě prvního duelu se naše děvčata dlouho rozehrávala. Nedařilo se na přijmu, nebylo z čeho útočit a ani servisem si holky nepomáhaly. Juniorky z Mikulovky tak byly po většinu setu ve vedení a před koncovkou docela výrazném – 14:20, 16:22. Nicméně "roztočandy" za neutuchající podpory fanoušků bojovaly, postupně se zlepšovaly ve všech herních parametrech, a z náskoku soupeřek začaly ukrajovat bod za bodem – 19:22, 21:23, 23:24. Přestože první sadu už "nedohonily" – 23:25, rozehrály se před dalším setem.                                                                                            A to se povedlo dokonale, neboť od začátku druhého dějství měly naše U22cítky jednoznačně navrch – 6:1, 10:3, 13:4. "Roztočandy" v těchto fázích utkání předváděly dominantní výkon, na který nedokázaly "Mikulky" odpovědět. Víceméně desetibodový rozdíl si naše děvčata udržovala až do konce setu - 25:14.               Třetí sadu začaly opět lépe roztocké juniorky – 4:1, 7:3, 10:4. "Pražandy" se však tentokrát nechtěly vzdát tak snadno, a po timeoutu už se jejich ztráta více neprohlubovala – 12:6, 13:8, 15:9, 16:10. Tedy až do stavu 17:11, kdy se našim holkám podařilo získat několik bodů v řadě – 22:11, a tím definitivně zlomit odpor soupeřek – 25:13.                                                                                                      Pravděpodobně pod dojmem jednoduchých zisků setů nastoupily roztocké juniorky do toho čtvrtého méně koncentrovaně. Nicméně ve skóre se to zpočátku až tak neprojevovalo. Chvilku vedla naše děvčata – 3:2, 9:8, 15:14, 18:17, chvilku zase volejbalistky z hlavního města – 0:2, 3:5, 6:8, 9:12, 12:14, 15:16. Před koncovkou se však podařilo našim hostům malinko odskočit – 18:20, 19:21. Na tento atak dokázaly holky ještě reagovat – 21:21, bohužel na ten další už ne – 21:25, a tak se šlo do tiebreaku.                                                                                                                                V sezóně odehrály roztocké U22cítky celkem tři zkrácené hry, všechny tři v úvodních dvou duelech sezóny, a všechny tři bohužel prohrály. Bylo na čase tuto bilanci změnit. Důležitost okamžiku gradovala, napětí by se dalo krájet a obě družstva střídala úchvatné výměny s těmi méně povedenými. Před změnou stran se podařilo našim juniorkám vypracovat si nadějný náskok 8:5, ale o ten poměrně záhy přišly – 9:9. Blížila se napínavá koncovka, ve které naše děvčata otočila stav z 11:12 až na 14:12 a vypracovala si dva mečboly. Bohužel i přes několik našich možností utkání ukončit se "pražandy" dokázaly, někdy i se štěstím, ubránit – 14:14. Ani další mečbol za stavu 15:14 holky nevyužily, a tak se iniciativy chopily "Mikulky" , kterým se jejich druhý mečbol podařilo proměnit - 16:18, a 2:3. Fanoušci určitě viděli nejlepší utkání sezóny, které mělo náboj, emoce, kvalitu, bohužel skončilo jinak než mělo.  

2.zápas                                                                                                                                   TJ Sokol Roztoky   -  SKŠ ZŠ Mikulova Praha               3:1 (19:25, 25:14, 25:7, 25:16)   Nominace:                                                                                                                                    Adamczyková Ema, Bohdanecká Lucka, Čížková Pája, Kazdová Kačka, Klimasová Hanka, Kotrčová Kačka, Kozlovská Niky, Novotná Anička, Rambousková Áďa, Sittová "Píďa", Šolínová Áňa, Tomanová Mary, Zemanová Naty

Po zhruba dvouhodinové pauze, nastoupila obě družstva k odvetnému utkání. Matematika hovořila jasně, pokud se chtějí "roztočandy" podívat do Budějic musí vyhrát, a to ideálně ve třech, max. čtyřech sadách. Jestli by ale zápas dospěl opět do tiebreaku, a v něm se tentokrát zadařilo našim děvčatům, pak by o postupujícím na finále "kvaldy" musel rozhodnout tzv. zlatý set, což jinými slovy znamená další zkrácená hra do patnácti bodů. A to fakt nechceš!                                                        Odvetný duel začaly naše juniorky ještě nervózněji než ten dopolední. Opět se trápily při základních herních činnostech a dlouho nemohly najít recept na hru Mikulovky. Nesmírnou bojovností a také díky fantastickému publiku se držely alespoň ve skóre, a to zhruba do poloviny setu. Nicméně za stavu 12:13 odskočily "pražandy" šesti body v řadě na 12:19 a s našimi nadějemi to vypadalo bledě. Zvlášť, když z řeči těla a výrazů v obličeji bylo patrné, že si holky vůbec nevědí rady, na což jsme v průběhu sezóny nebyli zvyklí. Plamínek naděje vzplanul po snížení na tříbodový rozdíl – 18:21, ale i ten byl záhy uhašen – 18:24 a 19:25.                                                            Ženský volejbal je ale kouzelný v tom, jak rychle se dokáže všechno obrátit. Alespoň tedy pro nezávislého fanouška. Ten závislý je zralý na koronárku 😊. No prostě v následujících dvou sadách se děly věci. Než bys řekl švec vedly "roztočandy" 15:2. Neskutečná změna nálady a emocí. Bylo by hříchem takový náskok promarnit, a jelikož holky ve druhém dějství nehřešily, dotáhly ho bez problémů do vítězného konce  – 25:14.                                                                                                                          A na euforické vlně pokračovaly roztocké juniorky i po výměně stran. Hned v úvodu si opět vypracovaly výrazný náskok – 7:1, 10:2, který kontinuálně navyšovaly až na konečných 25:7. Jenže to už tu jednou bylo. Po ne úplně povedené první sadě, následovaly dvě dominantní. A čtvrtá … . Ne nechceme kopírovat první duelu se vším všudy. A ani naše děvčata.                                                                                                      Od začátku čtvrtého dějství působí holky koncentrovaně a jdou si za svým snem – 3:0, 6:4, 9:5. Nicméně "pražandy" se nechtějí vzdát tak jednoduše jako tomu bylo v předchozích dvou setech. Bojují a koušou – 11:11, 13:13. Jenže roztocké U22cítky se už ze sedla vyhodit nenechají. Klidnou hrou, bez známky sebemenší nervozity či stresu, jaký rozdíl oproti koncovce první sady, a za podpory nadšeného publika, kráčejí bod za bodem k nesmrtelnosti. Ve zbytku utkání povolují "Mikulkám"  jen tři body – 25:16, a náš sen se zhmotňuje. Po výhře 3:1 nás v cestě na jih už nic nezastaví!