U22 - Hlubo(c)ké zážitky

      Další prvoligové dvojutkání odehrály roztocké U22cítky v Hluboké nad Vltavou, kde hrají své zápasy juniorky Třebína, toho času druhého týmu tabulky. Když se Šárka s Pájou dozvěděly, že náš sobotní hostitel využívá pro svá domácí utkání školní tělocvičny pod jedním z našich nejhezčích zámků, napadla je geniální myšlenka. Udělat z "obyčejného" prvoligového duelu kulturně-společensko-sportovní akci. Společenský rozměr mělo páteční posezení v místní Restauraci u Hájků, která je součástí Residence Knížecí dvůr, kde nám Šárka zajistila ubytování. Večer se myslím povedl. Po kuřízcích, smážácích a tataráku se šla děvčata "tmelit" na pokoje a fanoušci, kterých se tentokrát do Hluboké sjelo nebývalé množství, se "tmelili" nadále v restauraci😊. Kulturní přesah zájezdu nám zajistila pro změnu Pája, objednáním zimní prohlídkové trasy na zámku Hluboká. Upřímně? Po pátečním "tmelení" jsme si dokázali představit lepší brzké sobotní ráno, než výšlap na zámek a "nějakou" prohlídku. Ale během několika okamžiků jsme své představy přehodnotily. Totiž to, co předvedl hlubocký kastelán bylo doslova famózní. Jeho poutavé vyprávění se spoustou zajímavostí ze života Schwarzenbergů ve mně rezonuje ještě při psaní těchto řádků. A projev pana kastelána působil tak, jako by nás provázel rodilý Schwarzenberg, na čemž se mimochodem nezávisle shodlo několik z nás. Hoďka utekla jako voda a my byli ochotní skrečovat první zápas, jen abychom mohli být dále obohacováni o nové příběhy rodu Schwarzenbergů. Bohužel, na prohlídku už čekala další skupina, takže smůla. A hlavně prioritní účel našeho hlubockého výletu byl přeci jen sportovního charakteru. No a ten se nám, resp. holkám, také nadmíru vydařil. Z Hluboké jsme tak odjížděly s hlubokými zážitky.                          Díky Šárko a Pájo!   

  Odvetný dvojzápas s Třebínem byl opět, stejně jako ten s Kladnem minule, soubojem o první příčku. Hlavně šlo však o to, posbírat co nejvíce bodů do finálové skupiny, kam už se tak nějak "pasujeme". Na domácí palubovce jsme po prohře v tiebreaku, což byla mimochodem naše poslední porážka, přenechali jihočeškám dva bodíky, takže minimálně ty si chtěly holky odvézt zpět do Roztok. Šárka s Pájou byly ale náročnější a toužily hned po všech šesti, byť věděly, že to bude hodně náročná mise. Vždyť hned tři děvčata z třebínské sestavy hrají poměrně pravidelně i první ligu žen za další "českobudějovický" oddíl, Rudolfov.    

1.zápas                                                                                                                                   TJ Sokol Roztoky -  SK Třebín                                      3:0 (25:13, 25:18, 25:18)   Nominace:                                                                                                                                         Adamczyková Ema, Čížková Pája, Kazdová Kačka, Klimasová Hanka, Kotrčová Kačka,       Kozlovská Niki, Lipovová Kačka, Novotná Anička, Rambousková Áďa, Steinerová Kiki,                 Tomanová Mary, Zemanová Naty

       Utkání začaly "roztočandy" ve velkém stylu – 7:0, 12:2. Chvilkami jsme měli pocit, jako by snad ani nešlo o duel prvního s druhým. Naše děvčata předváděla opravdu velmi kvalitní volejbal, a byť ani domácí juniorky, po počátečním šoku nezaostávaly v kvalitě, na téměř bezchybný výkon roztockých U22cítek recept nenašly – 13:6, 14:8, 21:8, 22:12 a 25:13.                                                                        Ve druhé sadě už to ale bylo jiné kafe. Třebínské volejbalistky ještě pozvedly úroveň své hry a slušně zaplněná hala, kde převládali počtem i decibely roztočtí fanoušci, viděla výborný a vyrovnaný volejbal – 1:2, 4:2, 5:4, 5:8, 9:8. Od stavu 10:10 ale začaly udávat tón naše juniorky a nenápadně se svým soupeřkám vzdalovaly – 13:10, 16:11, 20:13. Nepřibrzdil je ani timeout domácího trenéra, a soustředěně si dokráčely pro zisk druhého setu – 25:18.                                                                              Třetí dějství se hodně podobalo tomu předchozímu. Po vyrovnaném úvodu, kdy se obě družstva prostřídala ve vedení – 2:0, 2:4, 6:4, 6:6, následovala pasáž, kdy se "roztočandy" opět bodově odpoutaly od svých hostitelek – 9:6, 13:8. Jihočešky se snažily, bojovaly, předváděly i hezké akce, ale naše děvčata svým kolektivním pojetím nedala domácím sebemenší příležitost ke korekci, či dokonce k obratu – 15:10, 18:11. Koncovku už si holky zkušeně pohlídaly, a poměrně překvapivě rychle tak ukončily první zápas – 25:18 a 3:0.      

2.zápas                                                                                                                                   TJ Sokol Roztoky -  SK Třebín                   3:1 (25:20, 23:25, 25:13, 25:16)                 Nominace:                                                                                                                                     Adamczyková Ema, Čížková Pája, Kazdová Kačka, Klimasová Hanka, Kotrčová Kačka,           Kozlovská Niki, Lipovová Kačka, Novotná Anička, Rambousková Áďa, Steinerová Kiki,           Tomanová Mary, Zemanová Naty 

         Že je sport, a v tomto konkrétním případě ženský volejbal, hlavně o hlavě,  jsme se měli možnost přesvědčit po polední pauze. Jak koncentrovaně vstoupily "roztočandy" do prvního zápasu, tak pravděpodobně pod dojmem jeho rychlého vývoje, podcenily začátek toho druhého. Pryč byl sebevědomý a téměř bezchybný výkon, pryč bylo kolektivní pojetí, pryč byl i hezký volejbal. Od prvních výměn tahaly holky za kratší konec provazu – 0:2, 1:6, 2:8, a z jejich herního projevu to nevypadalo na změnu – 5:9, 6:11, 8:14. Za stavu 9:15 se však roztocké juniorky vrátily sedmibodovou šňůrou zpět do setu – 16:15. A výrazně k tomu přispěla svým servisem Kotrčka. Našim děvčatům se rázem vrátilo sebevědomí a hned se to projevilo i ve hře. Ve skóre sice až o něco později, když v několika následných výměnách se obě družstva přetahovala o každý bod. Když byl na ukazateli skóre stav 20:20, stoupla si za základní čáru s míčem v ruce Pája a svým podáním nedovolila soupeřkám jediný slušný útok. Další bodová série ukončila první set 25:20.                  Z nešťastného průběhu prvního setu se domácí U22cítky rychle oklepaly, a v úvodu druhé sady držely s našimi juniorkami krok – 1:2, 3:2, 3:5, 5:5, 5:7, 8:7, 8:8. Nicméně po třech vítězných výměnách – 11:8, se zdálo, že by se mohla opakovat historie z prvního duelu, kdy si "roztočandy" v této pasáži začínaly budovat rozhodující náskok. Avšak "dvakrát do stejné řeky nevstoupíš" – 11:11, 12:14. V dalším průběhu se obě družstva střídala ve vedení, ne však více než o dva body – 15:14, 15:17, 17:18, 19:18 … a tak to šlo až do koncovky. V té, za stavu 22:22, rozhodl pan rozhodčí dva sporné míče ve prospěch domácích volejbalistek (nezaregistrovaná anténka Třebína a odpískaný nečistý úder, který se již od nové sezóny nepíská) a ty se dostaly ke dvěma setbolům – 22:24. První se holkám ještě podařilo odvrátit, druhý už nikoliv – 23:25.                                                                                                                        Třebínské volejbalistky měly ze zisku setu radost, jako kdyby vyhrály olympiádu. A probudily se i domácí fanoušci, takže holky na palubovce měly opravdu ligovou atmosféru. Sdílenou jihočeskou euforii však roztocké juniorky v úvodu třetího dějství poměrně brzo utnuly – 4:2, 7:3. Soupeřky hnány svými fanoušky se však nevzdávaly a dvakrát dotáhly na rozdíl dvou bodů – 7:5 a 8:6. To byla ale jejich poslední radost ve třetí sadě. "Roztočandy" se dostaly do módu z úvodního zápasu a vypracovaly si příjemný náskok – 12:6, který ještě navyšovaly – 15:7. Na řeči těla našich hostitelek bylo vidět, že rezignovaly. V poli už nešly po každém balónu, a tak bodů na roztocké straně utěšeně přibývalo – 20:9, 23:10 a 25:13.                                                           Také po výměně stran pokračovala naše děvčata v soustředěném výkonu a od počátku si budovala postupný náskok – 3:1, 6:3, 9:5. Zhruba za stavu 12:6 se opakovala situace z předchozí sady, kdy třebínské U22cítky zjistily, že na rozjeté "roztočandy" nemají dnes nárok a utkání už dohrávaly z povinnosti. Na to zareagovala Šárka střídáním, a postupně na hřiště poslala děvčata, která ve druhém utkání tolik prostoru nedostala. A ani "náhradnice" si situaci nekomplikovaly – 15:7, 18:8. Všichni už tak nějak cítili, že je rozhodnuto, takže se hrálo jen o to, kolik bodů jihočeškám ještě povolíme. Nakonec jich bylo šestnáct – 25:16 a 3:1.     

    Roztocké U22cítky mají za sebou sérii deseti utkání na palubovkách svých soupeřů, v nichž desetkrát zvítězily a ztratily pouhé dva sety. Tzn., že si domů přivezly celkem 30 bodů při skóre 30:2. Touto užasnou bilancí se dostaly do čela tabulky skupiny "B", a co víc, po sloučení s třemi nejlepšími družstvy ze skupiny "A" budou mít "ve vínku" osmnáct bodů, ze vzájemných zápasů s Kladnem a Třebínem. Ve zbývajících domácích duelech s Vejprnicemi, českobudějovickou Školou volejbalu a Plzní tak už půjde "jen" o rekord. Rekord, kterým holky stanoví novou maximální hranici bodů získaných ve skupinové fázi. K překonání toho loňského jim chybí pouhé dva bodíky, což by měly zvládnout ještě letos v prosincovém utkání s Vejprnicemi. Jen pro zajímavost a osvěžení paměti jaký progres naše juniorky za čtyři roky v první lize udělaly. První sezóna 0 bodů ve skupině a záchrana v baráži. Druhá sezóna 23 bodů ve skupině a celkově 8.místo. Třetí sezóna 38 bodů ve skupině a celkově 3. místo. A čtvrtá sezóna ???.   No našlápnuto holky mají na pomník na Tyršově náměstí 😊